Školní vzdělávací program

Mateřská škola leží v příjemné lokalitě v Žatci, uprostřed jižního sídliště. Jedná se o novou část města Žatec. Přímo za mateřskou školou se nachází Základní škola Jižní a pobočka městské knihovny, se kterými spolupracujeme. Dále se v blízkosti MŠ nachází velký park, který využíváme k procházkám a k různým sportovním akcím. Rádi navštěvujeme nedaleké muzeum, divadlo a chovatelský areál. Pravidelně pořádáme kulturní akce pro naše děti v těchto organizacích nebo nás navštěvují divadelní herci v MŠ. Také se účastníme akcí, které pořádá DDM. Krásné vycházky pořádáme i k řece Ohři a do nedalekého parku.

2.3 Charakter a specifika budovy

Charakter a specifika budovy/budov:

Naše mateřská škola je čtyřtřídní s celodenním provozem. Dostatečně velké prostory tříd umožňují vytvoření pracovních center i míst pro odpočinek nebo rušnější pohybové aktivity.

Máme 4 smíšené třídy a naplňují se do počtu 25 dětí na třídu (s udělenou výjimkou na 1 dítě). Děti jsou děleny do tříd dle věku a pohlaví, tak aby jejich rozdělení bylo rovnoměrné a vyvážené.

Naše mateřská škola zajišťuje veškerou péči dětem zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let a dětem s odkladem školní docházky. Základem je úsilí o všestranný harmonický rozvoj osobnosti dítěte.

Třídy:

třída SLUNÍČKA
třída RYBIČKY
třída VEVERKY
třída BROUČCI

3 Podmínky vzdělávání

3.1 Věcné podmínky

Mateřská škola má dostatečně velké prostory. Prostorové uspořádání vyhovuje nejrůznějším skupinovým i individuálním činnostem dětí.

Dětský nábytek, tělocvičné nářadí, zdravotně hygienické zařízení (umývárny, toalety) i vybavení pro odpočinek dětí (lůžka) jsou přizpůsobeny antropometrickým požadavkům, odpovídají počtu dětí, jsou zdravotně nezávadné a bezpečné a jsou estetického vzhledu.

Vybavení hračkami, pomůckami, náčiním, materiály a doplňky odpovídá počtu dětí i jejich věku; je průběžně obnovováno a doplňováno a pedagogy plně využíváno.

Hračky, pomůcky, náčiní a další doplňky nebo alespoň jejich podstatná část je umístěna tak, aby je děti dobře viděly, mohly si je samostatně brát a zároveň se vyznaly v jejich uložení; jsou stanovena pravidla pro jejich využívání pedagogy i dětmi.

Prostředí je upraveno tak, aby dětské práce byly přístupné dětem i jejich rodičům.

Na budovu mateřské školy bezprostředně navazuje zahrada, která je vybavena tak, aby umožňovala dětem rozmanité pohybové a další aktivity.

Všechny vnitřní i venkovní prostory mateřské školy splňují bezpečnostní a hygienické normy dle platných předpisů (např. čistota, teplota, vlhkost vzduchu, osvětlení, hlučnost, světlo a stín, alergizující či jedovaté látky a rostliny).

Záměr pro další období:

vybavit MŠ PC a digitálními technologiemi,
revitalizace školní zahrady.

3.2 Životospráva

Dětem je poskytována plnohodnotná a vyvážená strava. Je zachována vhodná skladba jídelníčku, dodržována zdravá technologie přípravy pokrmů a nápojů, děti mají stále k dispozici ve třídě dostatek tekutin, jsou dodržovány intervaly mezi jídly. Je nepřípustné násilně nutit děti do jídla.

Je zajištěn pravidelný denní rytmus a řád, který je však současně natolik flexibilní, aby umožňoval organizaci činností v průběhu dne přizpůsobit potřebám a aktuální situaci (např. rodiče mohou po dohodě své děti přivádět i v jinou dobu, než je běžné).

Děti jsou každodenně a dostatečně dlouho venku, program činností je přizpůsobován okamžité kvalitě ovzduší.

Děti mají dostatek volného pohybu nejen na zahradě, ale i v interiéru mateřské školy.

V denním programu je respektována individuální potřeba aktivity, spánku a odpočinku jednotlivých dětí. Donucovat děti ke spánku na lůžku je nepřípustné.

Učitelé se sami chovají podle zásad zdravého životního stylu a poskytují tak dětem přirozený vzor.

Záměr pro další období: co nejvíce využívat sezónních činností k otužování dětí – vycházky.

3.3 Psychosociální podmínky

Děti i dospělí se cítí v prostředí mateřské školy dobře, spokojeně, jistě a bezpečně.

Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situaci.

Učitelé respektují potřeby dětí, reagují na ně a napomáhají v jejich uspokojování (navozují situace pohody, klidu, relaxace apod.). Děti nejsou neúměrně zatěžovány či neurotizovány spěchem a chvatem ani nadměrnou náročností prováděných činností.

Všechny děti mají rovnocenné postavení a žádné z nich není zvýhodňováno ani znevýhodňováno. Jakékoliv projevy nerovností, podceňování a zesměšňování dětí jsou nepřípustné.

Volnost a osobní svoboda dětí je dobře vyvážená s nezbytnou mírou omezení vyplývajících z nutnosti dodržovat v mateřské škole potřebný řád a učit děti pravidlům soužití.

Dětem se dostává jasných a srozumitelných pokynů. Třída je pro děti kamarádským společenstvím, v němž jsou zpravidla rády.

Pedagogický styl, resp. způsob, jakým jsou děti vedeny, je podporující, sympatizující, projevuje se přímou, vstřícnou, empatickou a naslouchající komunikací učitele s dětmi. Jakákoliv komunikace s dítětem, kterou dítě pociťuje jako násilí, je nepřípustná.

Je uplatňován pedagogický styl s nabídkou, který počítá s aktivní spoluúčastí a samostatným rozhodováním dítěte. Vzdělávací nabídka odpovídá mentalitě předškolního dítěte a potřebám jeho života.

Učitel se vyhýbá negativním slovním komentářům a podporuje děti v samostatných pokusech, je uznalý, dostatečně oceňuje a vyhodnocuje konkrétní projevy a výkony dítěte a přiměřeně na ně reaguje pozitivním oceněním, vyvaruje se paušálních pochval a odsudků.

Ve vztazích mezi dospělými i mezi dětmi se projevuje vzájemná důvěra, tolerance, ohleduplnost a zdvořilost, solidarita, vzájemná pomoc a podpora. Dospělí se chovají důvěryhodně a spolehlivě (autenticky).

Učitel se programově věnuje neformálním vztahům dětí ve třídě a nenásilně je ovlivňuje prosociálním směrem (prevence šikany a jiných sociálně patologických jevů u dětí).

Záměr pro další období:

zátěž dětí musí být přiměřená, zaměřit se na respektování individuálních potřeb každého dítěte, včetně dětí se speciálními vzdělávacími potřebami,
poskytovat dětem s přiznanými podpůrnými opatřeními potřebnou pomoc, dle Doporučení školského poradenského zařízení, nebo dle PLPP,
využívat zpětné vazby v činnostech s dětmi, sebehodnocení dětí, respektování dohodnutých pravidel

3.4 Organizace chodu

Denní řád je dostatečně pružný, umožňuje reagovat na individuální možnosti dětí, na jejich aktuální či aktuálně změněné potřeby.

Do denního programu jsou pravidelně (několikrát v týdnu) zařazovány řízené zdravotně preventivní pohybové aktivity.

Učitelé se plně věnují dětem a jejich vzdělávání.

Děti nacházejí v mateřské škole potřebné zázemí, klid, bezpečí i soukromí.

Při vstupu dítěte do mateřské školy je uplatňován individuálně přizpůsobený adaptační režim.

Poměr spontánních a řízených činností je v denním programu vyvážený, a to včetně aktivit, které mateřská škola organizuje nad rámec běžného programu.

Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru, aby ji mohly dokončit nebo v ní později pokračovat.

Veškeré aktivity jsou organizovány tak, aby děti byly podněcovány k vlastní aktivitě a experimentování, aby se zapojovaly do organizace činností, pracovaly svým tempem atp.

Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti, děti mají možnost účastnit se společných činností v malých, středně velkých i velkých skupinách.

Je dostatečně dbáno na osobní soukromí dětí. Pokud to děti potřebují, mají možnost uchýlit se do klidného koutku a neúčastnit se společných činností, stejně tak i možnost soukromí při osobní hygieně apod.

Plánování činností vychází z potřeb a zájmů dětí, vyhovuje individuálním vzdělávacím potřebám a možnostem dětí.

Pro realizaci plánovaných činností jsou vytvářeny vhodné materiální podmínky (věcné vybavení prostředí je dostatečné a kvalitní, pomůcky jsou připravovány včas).

Nejsou překračovány stanovené počty dětí ve třídě, spojování tříd je maximálně omezeno.

Záměr pro další období: prohlubovat spolupráci s rodiči a přispívat tak k tomu, aby se u nás v mateřské škole děti cítily opravdu šťastně a bezpečně.

3.5 Řízení mateřské školy

Povinnosti, pravomoci a úkoly všech zaměstnanců jsou jasně vymezeny.

Je vytvořen funkční informační systém, a to jak uvnitř mateřské školy, tak navenek.

Při vedení zaměstnanců ředitelka vytváří ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, zapojuje spolupracovníky do řízení MŠ, ponechává jim dostatek pravomocí a respektuje jejich názor. Podporuje a motivuje spoluúčast všech na rozhodování o zásadních otázkách ŠVP.

Ředitelka školy vyhodnocuje práci všech zaměstnanců, pozitivně zaměstnance motivuje a podporuje jejich vzájemnou spolupráci.

Pedagogický sbor pracuje jako tým, zve ke spolupráci rodiče.

Plánování pedagogické práce a chodu mateřské školy je funkční, opírá se o předchozí analýzu a využívá zpětnou vazbu.

Ředitelka vypracovává školní vzdělávací program ve spolupráci s ostatními členy týmu, případně s rodiči. Kontrolní a evaluační činnosti zahrnují všechny stránky chodu MŠ, jsou smysluplné a užitečné. Z výsledků jsou vyvozovány závěry pro další práci.

Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem a dalšími orgány, s nejbližší základní školou, popřípadě i jinými organizacemi v místě MŠ a s odborníky poskytujícími pomoc zejména při řešení individuálních výchovných a vzdělávacích problémů dětí.

3.6 Personální a pedagogické zajištění

Všichni zaměstnanci, kteří pracují v mateřské škole jako pedagogičtí pracovníci, mají předepsanou odbornou kvalifikaci. Ti, kterým část odbornosti chybí, si ji průběžně doplňují.

Pedagogický sbor, resp. pracovní tým funguje na základě jasně vymezených a společně vytvořených pravidel.

Pedagogičtí pracovníci se sebevzdělávají, ke svému dalšímu vzdělávání přistupují aktivně.

Ředitelka podporuje profesionalizaci pracovního týmu, sleduje udržení a další růst profesních kompetencí všech pedagogů (včetně své osoby), vytváří podmínky pro jejich další systematické vzdělávání.

Služby učitelů jsou organizovány takovým způsobem, aby byla vždy a při všech činnostech zajištěna optimální pedagogická péče o děti.

Je podle možností a podmínek školy zajištěno překrývání přímé pedagogické činnosti učitelů ve třídě, optimálně alespoň v rozsahu dvou a půl hodiny.

Zaměstnanci jednají, chovají se a pracují profesionálním způsobem (v souladu se společenskými pravidly a pedagogickými a metodickými zásadami výchovy a vzdělávání předškolních dětí).

Specializované služby, jako je logopedie, rehabilitace či jiná péče o děti se SVP, ke kterým předškolní pedagog sám není dostatečně kompetentní, jsou zajišťovány ve spolupráci s příslušnými odborníky (speciálními pedagogy, psychology, lékaři aj.).

Záměr pro další období:

dbát na pravidelné sebevzdělávání pedagogů,
dle možností a potřeb zajišťovat DVPP.

3.7 Spoluúčast rodičů

Ve vztazích mezi zaměstnanci školy a rodiči panuje oboustranná důvěra a otevřenost, vstřícnost, porozumění, respekt a ochota spolupracovat. Spolupráce funguje na základě partnerství.

Učitelé sledují konkrétní potřeby jednotlivých dětí, resp. rodin, snaží se jim porozumět a vyhovět.

Rodiče mají možnost podílet se na dění v MŠ, účastnit se různých programů, podle svého zájmu zde vstupovat do her svých dětí. Jsou pravidelně a dostatečně informováni o všem, co se v MŠ děje. Mohou se spolupodílet na plánování programu mateřské školy.

Učitelé pravidelně informují rodiče o prospívání jejich dítěte i o jeho individuálních pokrocích v rozvoji i učení. Domlouvají se s rodiči o společném postupu při jeho výchově a vzdělávání.

Zaměstnanci školy chrání soukromí rodiny a zachovávají diskrétnost v jejích svěřených vnitřních záležitostech. Jednají s rodiči ohleduplně, taktně, s vědomím, že pracují s důvěrnými informacemi. Nezasahují do života a soukromí rodiny.

Mateřská škola podporuje rodinnou výchovu a pomáhá rodičům v péči o dítě; nabízí rodičům poradenský servis i nejrůznější osvětové aktivity v otázkách výchovy a vzdělávání předškolních dětí.

Záměr pro další období: prohlubovat spolupráci s rodiči a přispívat tak k tomu, aby se u nás v mateřské škole děti cítily opravdu šťastně a bezpečně.

3.8 Podmínky pro vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

Prostředí mateřské školy je maximálně bezpečné s ohledem na potřeby dítěte se SVP (zvýšený bezpečnostní dohled). Třídy jsou zařízeny tak, aby byly maximálně bezpečné.

V mateřské škole jsou k dispozici kompenzační (technické a didaktické) pomůcky, zejména pro děti s řečovou vadou.

Na základě dlouhodobého a každodenního styku s dítětem i jeho rodiči, se zaměřujeme na diagnostiku SVP, poskytujeme včasnou speciálně pedagogickou péči a tím zlepšujeme životní i vzdělávací šance jednotlivých dětí.

Mateřská škola zajišťuje spolupráci se zákonnými zástupci dítěte, školskými poradenskými zařízeními, v případě potřeby spolupráci s odborníky mimo oblast školství.

V souladu s právními předpisy je snížen počet dětí ve třídě.

V mateřské škole je přítomen školní asistent.

Záměr:

- zaměřit se na diagnostiku dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, poskytovat jim maximální podporu a tím zlepšovat jejich životní i vzdělávací šance,

- spolupracovat se školskými poradenskými zařízeními.

3.9 Podmínky vzdělávání dětí nadaných

Mateřská škola dle svých možností vytváří takové materiální podmínky, které umožní dítěti jeho talent rozvíjet (např. nadstandardní vybavení třídy hudebními nástroji, výtvarnými pomůckami, didaktickými pomůckami zaměřenými na rozvoj matematiky, literatury apod.).

Mateřská škola má dostatek materiálů, knih a didaktických pomůcek, kterými může dále rozvíjet kognitivní schopnosti dětí.

Vzdělávání nadaných dětí probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet.

Při vzdělávání jsou vytvářeny vhodné organizační podmínky.

Pedagogové si prohlubují znalosti a dovednosti související se vzděláváním nadaných dětí. Podporují zvídavost dítěte, povzbuzují ke kladení otázek, podporují hledání vlastních cest a způsobů řešení, tvořivost, kombinační schopnosti a originalitu.

Mateřská škola spolupracuje s odborníky ze školského poradenského zařízení, se zákonnými zástupci dítěte a dalšími subjekty (zájmové organizace, vzdělávací instituce, sponzoři atp.).

Záměr:

diagnostikovat dětí s nadáním,
nadání dítěte rozvíjet pomoci nadstandartních úkolů (dle doporučení PPP), ale zaměřovat se i na rozvoj těch oblasti, která jsou průměrná nebo i podprůměrná (všestranný rozvoj dítěte).

3.10 Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

Mateřská škola je vybavena dostatečným množstvím podnětných a bezpečných hraček a pomůcek vhodných pro dvouleté děti.

V naší mateřské škole jsou děti umístěny do věkově heterogenních tříd. Je zajištěna bezpečnost všech dětí a předkládáno přiměřené množství podnětů pro všechny věkové kategorie dětí.

Prostředí je upraveno tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro volný pohyb a hru dětí, umožňovalo variabilitu v uspořádání prostoru a zabezpečovalo možnost naplnění potřeby průběžného odpočinku.

Mateřská škola je vybavena dostatečným zázemím pro zajištění hygieny dítěte.

Šatna je vybavena dostatečně velkým úložným prostorem na náhradní oblečení a hygienické potřeby.

Je zajištěn vyhovující režim dne, který respektuje potřeby dětí (zejména pravidelnost, dostatek času na realizaci činností, úprava času stravování, dostatečný odpočinek).

Mateřská škola vytváří podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami.

Dítěti je umožněno používání specifických pomůcek pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty.

Vzdělávací činnosti jsou realizovány v menších skupinách či individuálně, podle potřeb a volby dětí.

Učitel uplatňuje k dítěti laskavě důsledný přístup, dítě pozitivně přijímá.

V mateřské škole jsou aktivně podněcovány pozitivní vztahy, které vedou k oboustranné důvěře a spolupráci s rodinou.

Záměr:

volit přiměřené metody a formy vzdělávání pro děti od dvou do tří let,
dbát na bezpečnost i možnosti konkrétních dětí, vybírat takové činnosti, které dítě zvládne, počítat se zapojením všech smyslů, nastavit si přiměřené vzdělávací cíle,
zohledňovat vývojová specifika, individuální potřeby, zájmy a možnosti těchto dětí, zajistit jim stálý pravidelný denní režim, dostatek emoční podpory, pocit bezpečí, přiměřeně podnětné prostředí a činnosti, více individuální péče, srozumitelná pravidla.

4 Organizace vzdělávání

Druh provozu školy: Celodenní

Počet tříd včetně bližší charakteristiky:

Naše mateřská škola je čtyřtřídní s celodenním provozem. Máme 4 smíšené třídy a naplňují se do počtu 25 dětí na třídu (s udělenou výjimkou na 1 dítě). Naše mateřská škola zajišťuje veškerou péči dětem zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let a dětem s odkladem školní docházky. Základem je úsilí o všestranný harmonický rozvoj osobnosti dítěte.

Třídy:

třída SLUNÍČKA
třída RYBIČKY
třída VEVERKY
třída BROUČCI

Rámcové a specifické cíle vzdělávání dětí vycházejí z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání a jsou rozpracovány ve Školním vzdělávacím programu.

Všechny učitelky pracují podle TVP, který vychází z podmínek stanovených v ŠVP. Dle TVP si dále každá učitelka připravuje týdenní plán (bubliny), který zohledňuje konkrétní podmínky a potřeby dané třídy, rozpracovává ho na konkrétní vzdělávací nabídku přizpůsobenou dané skupině dětí, a zároveň učitelkám, které podle něj pracují. Na každé třídě spolupracují dvě učitelky. Rozvrh hodin je vypracován tak, aby se učitelky během hlavní činnosti na třídě překrývaly.

Učitelky přizpůsobují témata konkrétní situaci a rozpracovávají je do nabídky konkrétních her a činností pro danou skupinu dětí tak, aby děti byly cíleně vedeny ke získávání očekávaných kompetencí. Každému tématu může být věnována různě dlouhá doba (podle vývoje situace, zájmu dětí). Je nejen na učitelce, ale i na dětech, která témata vyberou, kolik času jim věnují a jaké prostředky zvolí pro jejich naplnění. Každé dítě má možnost rozhodnout o tom, co z nabízeného zkusí, čemu se bude věnovat, co je zajímá, co chce vědět, co je baví apod. Nabídka činností a podnětů musí být bohatá a probouzet v dětech touhu po poznání, vybízet je k samostatnému myšlení a projevu, rozvíjet jejich intelekt, fantazii a tvořivost. Důležité je zachovat vyváženost činností motorických, kognitivních a estetických. Aby učitelka mohla skutečně pružně reagovat na potřeby a zájem dětí, je pro ni v organizaci uspořádání denního programu závazná pouze doba podávání jídla, další organizace a realizace činností je plně v její kompetenci. Učitelka musí adekvátně reagovat i na neočekávané situace a vhodně jich využít ve prospěch dětí a vzdělávací nabídky.

Principy:

1.Respekt k přirozeným lidským potřebám jednotlivce v celku společnosti.

2.Rozvíjení komunikace a spolupráce.

Oba principy se vzájemně prolínají a doplňují. MŠ respektuje a podporuje potřeby dítěte, individuální zvláštnosti a projevy. Uspokojuje rovněž přirozené potřeby dospělých, pedagogů, všech zaměstnanců, rodičů a spřízněných osob.

Cíl:

rozvoj řeči, dialogu, schopnosti rozumět, porozumět a dorozumět se, komunikace,
hledání a nalézání vztahů, prožitků sounáležitosti, vyrovnat se s neúspěchem, se zklamáním nad nečekaným jednáním kamaráda nebo dospělého,
seznamovat se s výsledky lidského poznávání,
poznávání sebe samého, světa kolem sebe.
znát a respektovat pravidla soužití.

Metody:

týmová spolupráce,
integrované poznávání světa,
demokratické postoje a kompetence všech,
společné řešení problémů,
schopnost spolupracovat
oslavy a tradice.

Forma komunikace:

verbální mluvené či psané slovo, rozhovor, komunitní kruh,
neverbální mimoslovně, mimikou, pohyby, gesty, doteky, úpravou, postoji apod.,
činem, dodržováním dohod a pravidel, pomocí, pečlivostí nebo ledabylostí činů,
naslouchání, komunikaci doprovází schopnost naslouchat, dát najevo účast, vnímat.

MŠ vytváří podmínky pro komunikaci, která je podmínkou učení a spolupráce, dále je prevencí konfliktů a napomáhá řešit problémy a sociálně patologické jevy.

Pravidla pro zařazování do jednotlivých tříd:

V naší mateřské škole máme čtyři heterogenní třídy. Při zařazování dětí do jednotlivých tříd dbáme na přání rodičů a zohledňujeme sourozenecké vazby. Děti jsou děleny do tříd dle věku a pohlaví, tak aby jejich rozdělení bylo rovnoměrné a vyvážené.

Činnosti se souběžným působením dvou učitelů ve třídě:

Snažíme se o souběžné působení učitelů během hlavní činnosti minimálně 2,5 hodiny denně.

Kritéria pro přijímání dětí do mateřské školy:

Ředitelka MŠ stanoví kritéria, podle nichž se postupuje při rozhodování na základě ustanovení § 165 odst. 2 písm. b) zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, o přijetí dítěte k předškolnímu vzdělávání v mateřské škole v případě, kdy počet žádostí o přijetí k předškolnímu vzdělávání v daném roce překročí stanovenou kapacitu maximálního počtu dětí pro mateřskou školu. Tato kritéria se zveřejní na veřejně přístupném místě.

Popis pravidel organizace individuálního vzdělávání:

Oznámení zahájení individuálního vzdělávání podává zákonný zástupce dítěte ředitelce mateřské školy.

Oznámení je možné doručit společně s přihláškou k zápisu k předškolnímu vzdělávání.

Lhůty pro oznámení:

Má-li být dítě individuálně vzděláváno převážnou část školního roku nebo po celý školní rok, je zákonný zástupce dítěte povinen toto oznámení učinit nejpozději 3 měsíce před počátkem školního roku. V ostatních případech doporučujeme oznámení učinit nejpozději 1 měsíc přede dnem, kdy má dojít k zahájení individuálního vzdělávání dítěte.

Informace o ověření očekávaných výstupů:

Mateřská škola ověří, jakým způsobem je dítě vzděláváno v úrovni osvojování očekávaných výstupů v jednotlivých oblastech uvedených v Rámcovém vzdělávacím programu pro předškolní vzdělávání a případně doporučí zákonnému zástupci další postup při vzdělávání dítěte; způsob a termíny ověření, včetně náhradních termínů, stanoví školní řád tak, aby se ověření uskutečnilo v období od 3. do 4. měsíce od začátku školního roku.

Zákonný zástupce dítěte, které je individuálně vzděláváno, je povinen zajistit účast dítěte u ověření.

Ředitelka mateřské školy, ukončí individuální vzdělávání dítěte, pokud zákonný zástupce dítěte nezajistil účast dítěte u ověření, a to ani v náhradním termínu. Odvolání proti rozhodnutí ředitelky mateřské školy o ukončení individuálního vzdělávání dítěte nemá odkladný účinek. Po ukončení individuálního vzdělávání dítěte nelze dítě opětovně individuálně vzdělávat.

5 Charakteristika vzdělávacího programu

5.1 Zaměření školy

Školní vzdělávací program (ŠVP) je zpracován v souladu s principy a zásadami Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV) a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání v platném znění.

Předškolní vzdělávání je významným mezníkem v životě každého jedince. Jeho obsah, cíle, metody a formy jsou předmětem hledání optimálních vzdělávacích cest v činnosti předškolního pedagoga. Vytvořili jsme si vlastní vzdělávací program, který zohledňuje možnosti dané skupiny dětí, a to zpravidla tří až šestiletých, nejdříve však dvouletých a dětí s OŠD. Vzdělávací nabídka je přizpůsobena věku a možnostem dětí. Pro předškolní děti je významnou prioritou kvalitní příprava do základní školy. Vycházíme z poznávání jednotlivého dítěte, pochopení, porozumění dětem a přizpůsobení výchovného působení jejich potřebám a možnostem k dosažení kompetencí. Realizace tohoto programu klade větší nároky na spolupráci učitelek a umožňuje jim větší tvořivost.

Vedeme dítě k zdravému životnímu stylu tak, aby bylo veselé a spokojené, v duchu harmonie, učíme jej praktickým dovednostem chránícím zdraví. Vytváříme dětem takové prostředí, kde se cítí bezpečně a kde jsou respektovány, což jim umožňuje chovat a vyvíjet se zcela přirozeně. Vytváříme základy pro celoživotní učení i základy pro schopnost jednat v duchu lidských a etických hodnot. Našim cílem je dovést dítě na konci jeho předškolního období k tomu, aby v rozsahu svých osobních předpokladů získalo věku přiměřenou fyzickou, psychickou i sociální samostatnost, základy pro zdravé sebevědomí a sebejistotu, schopnost být samo sebou a zároveň přizpůsobit se v sociální komunitě.

Vize

Pomáhat dítěti rozvíjet jeho přirozené potřeby s ohledem na respektování jeho osobních a specifických zvláštností a vytvářet podmínky pro optimální rozvoj jeho osobních předpokladů.

Pojetí předškolního vzdělávání

navazuje na výchovu v rodině,
usnadňuje svým pojetím přechod dětí z rodinné péče do kolektivu vrstevníků a systematického výchovně vzdělávacího procesu,
je založeno na poznávání, respektování a rozvíjení individuálních potřeb, možností a zájmů každého dítěte,
připravuje děti pro zdárný vstup do prvního ročníku základní školy.

Uspořádání témat ŠVP – záměr vzdělávacího programu

Vzdělávací program „Školka plná pohádek“ je vypracován jako schématický model integrovaného bloku vzdělávání, který umožňuje dítěti vnímat svět v pohybu.

Proč jsme zvolili tento název? Název integrovaného bloku v daném měsíci vychází z názvu pohádek a odpovídá danému tématu (cíli).

Učitelky jednotlivá témata rozpracovávají do tematických částí a zohledňují věk dětí, složení kolektivu, zájmy a potřeby dítěte, dané podmínky a možnosti. V třídním programu (bublinách) pak již uvádějí konkrétní činnosti – obsah, činnosti, básně, písně, texty, hry, literaturu…. K danému podtématu stanovují dílčí specifické cíle. Dbají na vyvážený poměr kognitivních, sociálních, motorických a emocionálních potřeb konkrétní vzdělávací nabídky. ŠVP umožňuje učitelkám ve třídě pracovat samostatně, tvořivě, s uskutečňováním svých nápadů a s uplatněním své odborné způsobilosti. Je dokumentem otevřeným, který na základě evaluačních činností umožňuje tvořivost při vzdělávání. Hlavním nástrojem poznávání je prožitkové učení, hlavní činností je hra.

Cílem vzdělávání je rovnoměrný rozvoj dětí ve všech pěti interakčních oblastech tzn. biologické, psychologické, interpersonální, sociální i environmentální. Od nich jsou odvozeny oblasti předškolního vzdělávání: Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. Tyto oblasti prolínají každodenním působením na dítě, jsou zohledňovány věkové zvláštnosti dětí a jejich schopnosti. Rozvíjí osobnost dítěte, jeho individualitu, vzdělávací potenciál s celkovým citovým postojem vůči ostatním lidem, světu kolem nás, k člověku, k jeho práci, k rodině, k přírodě, k vlastnímu zdraví, k planetě Zemi, k historii a k lidovým tradicím a zvykům. Rozvíjí samostatného, zdravě sebevědomého, tvůrčího jedince, uplatňujícího správné pracovní návyky, aktivitu a se zájmem o experimentování. Pokládá základy celoživotního vzdělávání.

Naším cílem je dítě, které se do mateřské školy těší. Ke splnění cílů musí být co nejvíce využíváno prožitkové učení všech forem, které dětem umožní poznávat okolní svět, podněcovat ho k vzájemné komunikaci, obohacovat aktivní a pasivní slovní zásobu, rozvíjet vědomosti, logické myšlení, paměť, obratnost estetický cit a morální vlastnosti. Chceme, aby byly děti vychovávány k životu ve společnosti, s uměním naslouchat přání druhých, vyjádřit své požadavky, potřeby a možnost říci „ne“. Chceme, aby děti byly přirozenou cestou seznamovány s tradicemi a životem svého okolí, jehož jsou součástí.

Tento program je postaven na vzájemné spolupráci učitelek, nepedagogických pracovnic, rodičů a dětí na základě dostatku informací – prioritou bude neustále dítě, jeho vedení k dosažení kompetencí prostřednictvím vzdělávací nabídky a to prostředky:

promyšleným členěním prostoru do herních koutků ve třídě i na zahradě,
uplatňováním prožitkového učení a spontánních činností dětí,
tvořivou a vždy aktualizovanou volbou materiálů,
respektování rodičů jako nejdůležitějších partnerů ve vzdělávání dítěte,
využívání podnětného přírodního prostředí,
přípravy společných zábav a slavností (tradice, oslavy, kulturní akce),
odbornou znalostí učitelek.

Aktuálně zařazované náměty

Mimo tematických celků, z kterých je program sestaven jsou upřednostněny v našem programu aktuálně zařazované náměty, které vyplynou ze spontánně vzniklých situací. Je na učitelce, aby na nepředvídatelné situace adekvátně reagovala a využila je ve prospěch dětí.

Tematický celek

Obsahuje ústřední myšlenku, kterou jsme zvolili pro vzdělávací práci školy a která nás provází ve všech podtématech i tematických částech.

Pro naše děti jsme ji nazvali „Školka plná pohádek“ – objevování a poznávání tajemství světa. Pohádka, která je zvolena v daném měsíci, se vztahuje k danému tématu, motivuje děti k poznávání všech tajemství světa, k poznávání a objevování, k experimentování a odhalování.

Objevíme že:

země je krásná, plná barev, tónů a vůní, klidu, míru a přátelství,
země je prostředí, které podporuje zdraví všech, kdo se tam nacházejí. Kde ji najdeme? – může být všude – v nás, i kolem, ale neznáme přesně cestu,
putování s pohádkou – způsob, jak usměrňovat změny směrem k podpoře zdraví, hledání klíčů, kompetencí, dovednosti, které nám mohou pomoci.

Obsah vzdělávání je ve školním vzdělávacím programu rozpracován do podtémat, která jsou jako témata rámcová, která budou rozpracována, konkretizována v třídním vzdělávacím programu do tematických č. se vzdělávací nabídkou, s ohledem na přání a možnosti dětí.

ŠVP určuje přibližně časové rozložení daných témat nezávazně. Časový prostor k realizaci zůstává otevřený, flexibilní, dostatečně volný s prostorem pro aktuální situace, pro aktivní vstup dětí i tvořivost učitelky. ŠVP je dokument, který úzce souvisí s postupným získáváním nových zkušeností, se sebevzděláváním pedagogů a s postupnými změnami podmínek, které jej ovlivňují.

TÉMA:

identita
poznávání všemi smysly
změny v přírodě
tradice a zvyky
zdravý životní styl
zdravé vztahy, ekologie
zvířata a jejich mláďata
pravidla chování – bezpečnost
sociální prostředí, v němž dítě žije
poznávání jiných kultur

Podtéma: Září – těšíme se do školky

(uvědomuji si sám sebe, prožívám různé role, vím, kdo jsem a kam patřím)

Podtéma: Říjen – barvy podzimu

(vědomé využívání všech smyslů)

Podtéma: Listopad – mlhavé ráno

(žijeme uprostřed neustálých změn v přírodě, všímáme si je a prožíváme, povětrnostní jevy)

4.Podtéma: Prosinec – vánoční čas

(příprava a realizace společných zábav a slavností – tradice a zvyky)

Podtéma: Leden – já a moje tělo

(chráníme si své zdraví, výchova ke zdravému životnímu stylu, ohrožující látky, cizí lidé)

Podtéma: Únor – stavíme iglú

(záměrně ovlivňujeme životní prostředí, aktivita, zdravé vztahy, komunita, ekologie)

Podtéma: Březen–jaro se probouzí

(být citliví ve vztahu k přírodě – domácí zvířata a jejich mláďata, kontakt se zvířaty)

Podtéma: Duben – hurá na dopravní hřiště

(varování před úrazy, nebezpečí při hrách, v dopravě)

Podtéma: Květen – cestou necestou

(činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije – naše město, ČR, vlast)

Podtéma: Červen – těšíme se na výlet

(oslavy MDD, kniha je přítel člověka, poznávání jiných kultur, planeta Země)

5.2 Dlouhodobé cíle vzdělávacího programu

Výchozím bodem naší práce je RVP PV, a jeho tři hlavní vzdělávací cíle (záměry) předškolního vzdělávání:

rozvíjení dítěte a jeho schopnosti učení a poznávání (rozvíjet děti tak, aby chtěly samy poznávat),
osvojení si základů hodnot, na nichž je založena naše společnost (respektujeme individualitu dítěte a chceme mít spokojené každé dítě),
získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí (rozvinout interakci mezi dospělým a dítětem).

Jsou to cíle dlouhodobé, které se snažíme plnit dílčími cíli a klíčovými kompetencemi, od nichž se odvíjí vzdělávací nabídka v naší mateřské škole. Klíčové kompetence a očekávané výstupy viz Příloha č. 1.

Podle RVP PV má předškolní vzdělávání doplňovat rodinnou výchovu a v úzké vazbě na ni, pomáhat zajistit dítěti prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k jeho aktivnímu rozvoji a učení. Předškolní vzdělávání má smysluplně obohacovat denní program dítěte v průběhu jeho předškolních let a poskytovat dítěti odbornou péči. Mělo by usilovat, aby první vzdělávací krůčky dítěte byly stavěny na promyšleném, odborně podepřeném a lidsky i společensky hodnotném základě, a aby čas prožitý v mateřské škole byl pro dítě radostí, příjemnou zkušeností a zdrojem dobrých a spolehlivých základů do života i vzdělávání. Úkolem předškolního vzdělávání je proto rozvíjet osobnost dítěte, podporovat jeho tělesný rozvoj a zdraví, jeho osobní spokojenost a pohodu, napomáhat mu v chápání okolního světa a motivovat je k dalšímu poznávání a učení, stejně tak i učit dítě žít ve společnosti ostatních a přibližovat mu normy a hodnoty touto společností uznávané.

Důležitým úkolem předškolního vzdělávání je vytvářet dobré předpoklady pro individuální rozvojové možnosti dětí a umožňovat tak každému dítěti dospět v době, kdy opouští mateřskou školu k takové úrovni, která je pro dítě individuálně dosažitelná.

Rámcové cíle a specifické cíle školní vzdělávací činnosti viz Příloha č. 2.

Hlavními cíli našeho programu jsou:

naplňování individuálních potřeb dětí,
pedagogická diagnostika: vyhledávání nadaných dětí, dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, školní zralost (doporučení vyšetření ve ŠPZ),
logopedická prevence,
mít dobré výsledky ve vzdělávání, aby děti byly dobře připravené na nástup do ZŠ,
nabízet dětem i doplňující programy MŠ (kroužky, projekty) a rozvíjet tak nadání, každého dítěte, dle možností a schopností každého z nich,
další aktivity MŠ: práce s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, logopedická prevence, testy školní zralosti (Šindelářová),
sledovat rozvoj každého dítěte, jeho pokroky,
dobrá spolupráce s rodiči.

Dlouhodobý plán školy – koncepční záměry a úkoly

Oblast řízení a správy

zpracovat jasnou a reálnou koncepci rozvoje školy a strategii pro její naplnění, průběžně ji vyhodnocovat za účasti veřejnosti a zřizovatele, na základě zpětné vazby ji doplňovat,
vytvořit účinný a srozumitelný systém autoevaluace školy,
vytvořit a udržovat na škole vstřícný a respektující komunikační systém, zahrnující pedagogy, děti i rodiče a veřejnost,
spolupracovat se zřizovatelem na kulturním životě a projektech obce,
pracovat na tvorbě projektů k získání dotací z fondů EU (vybavenost školy, mezinárodní spolupráce, profil regionu),
zlepšovat vybavení školy pro názornost a efektivitu výuky, aktualizovat učební pomůcky, doplňovat knihovny, modernizovat vybavení jednotlivých součástí školy,
zdokonalovat řídící činnost, zvyšovat aktivní podíl pracovníků na řízení a zlepšování práce školy,
hodnotit a inovovat strategie a plány pro realizaci ŠVP,
zajistit podíl pracovníků na strategickém řízení a vlastním hodnocení školy, delegovat výkonné kompetence na co nejnižší úrovně řízení,
pravidelně vyhodnocovat personální rizika a přijímat opatření k jejich odstraňování, zejména v oblasti odborné kvalifikace pedagogů a věkové struktury.

Oblast vzdělávání

vytvořit srozumitelnou, zajímavou a reálnou vzdělávací nabídku, která bude věkově přiměřená,
věnovat pozornost rozvoji čtenářské, matematické a sociální gramotnosti,
zajistit rovné příležitosti pro všechny děti, systematicky identifikovat individuální potřeby dětí při vzdělávání, spolupracovat s odbornými pracovišti,
vytvořit vlastní strategii práce s dětmi s potřebou podpůrných opatření, vyhodnocovat její účinnost,
zaměřit se na podporu funkčních gramotností u dětí, zejména ve čtenářské, matematické, sociální, přírodovědné, informační gramotnosti a ve schopnosti komunikace v cizích jazycích,
evidovat děti s potřebou podpůrných opatření, zajišťovat jim účinnou individuální péči, v případě nutnosti ve spolupráci s poradenským zařízením,
sledovat kvalitu práce pedagogických pracovníků a ovlivňovat její růst, uplatňovat ve výuce nové alternativní metody, smysluplně využívat a sledovat DVPP, zaměřovat se na samostudium pedagogů a vytvářet pro ně podmínky,
průběžně pracovat na inovacích školního vzdělávacího programu a na strategiích jeho rozvoje, na základě zkušeností pracovníků a požadavků rodičů, v závislosti na skladbě dětí, identifikovat a vyhodnocovat silné a slabé stránky školy,
systematicky hodnotit dosahované výsledky ve všech vzdělávacích oblastech a sledovat úspěšnost účastníků vzdělávání, výstupy pro hodnocení získávat z více zdrojů, analyzovat důvody neprospěchu, zaměřit se na prevenci školní neúspěšnosti, zejména u dětí, kteří dlouhodobě vykazují vysokou míru neúspěšnosti,
výchovu ke zdraví zaměřit na rozvoj zdravých stravovacích návyků, pohybových dovedností a tělesné zdatnosti dětí, v rámci prevence se zaměřit na prevenci rizikového chování dětí (užívání návykových látek, šikana apod.).
podporovat rozvoj vzdělávání v informační gramotnosti a jazykové gramotnosti, vyhodnocovat dosaženou úroveň a výsledky vzdělávání,
individuální přístup k dětem chápat jako soustavné získávání informací o výsledcích každého dítěte, jejich vyhodnocování a volbu dalších postupů, ověřování jejich účinnosti,

Oblast sociální

vytvářet ve škole přátelskou atmosféru a ovzduší spolupráce, příjemného a bezpečného prostředí pro děti, pracovníky školy a rodiči,
vytvářet systém efektivních opatření k prevenci všech forem rizikového chování,
vést děti k morálním hodnotám a pozitivnímu vztahu ke světu, k lidem a k přírodě rozvíjet environmentální výchovu,
dbát na součinnost rodiny a školy, usilovat o soulad ve výchovném působení, prohloubení zájmu rodičů o dění ve škole,
trvale posilovat pocit sounáležitosti se školou,
zohledňovat vnější prostředí (sociální, regionální),
odstraňovat sociální, zdravotní a bezpečnostní bariéry,
zpracovat a vyhodnocovat koncepci domácí přípravy,
spolupracovat se školským poradenským pracovištěm pro poskytování poradenských služeb rodičům i dětem,
spolupracovat i s dalšími partnery při vytváření vzdělávací nabídky, zejména zájmové činnosti.

Cíle

zpracovat konkrétně formulovanou vizi školy, se kterou se pedagogové, rodiče a zřizovatel ztotožní,
rozvoj podmínek ke vzdělávání – ekonomické zdroje, kulturnost a vybavenost prostředí, hygiena,
preventivně předcházet problémům pomocí neustálé údržby budovy školy,
zaměřit se na školu a její okolí z hlediska estetické výchovy,
usilovat o získání dalších finančních prostředků pomocí nejrůznějších projektů a grantů,
zvýšit objem prostředků získaných vlastní hospodářskou činností a od sponzorů,
zvyšování kvalifikovanosti pedagogů, rozvoj pedagogických dovedností pedagogů a odborných znalostí pracovníků školy, využívání znalostí ze speciální pedagogiky,
rozvoj podpůrné, poradenské a konzultační činnosti školy dětem, zákonným zástupcům,
rozvoj týmové spolupráce a kolegiálních vztahů ve škole,
rozvoj informačního systému a prezentace školy, public relations.

Strategie

Oblast pedagogická

systematicky spolupracovat se školským poradenským pracovištěm, usilovat o zajištění odborných služeb dalšími pracovníky,
zajistit potřebné vzdělávání a metodickou podporu pedagogů, kteří se podílejí na vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných, metodickou podporu asistentů pedagoga a dalších nepedagogických pracovníků, kteří se podílejí na zajišťování podpůrných opatření ve vzdělávání dětí,
posílit kvalitu poskytovaných poradenských služeb zejména zajišťováním součinnosti školských poradenských zařízení a školy,
poradenské služby školy zaměřit zejména na poskytování podpůrných opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami, sledování a vyhodnocování účinnosti zvolených podpůrných opatření, prevenci školní neúspěšnosti, podporu vzdělávání a začleňování dětí z odlišného kulturního prostředí a s odlišnými životními podmínkami, podporu vzdělávání dětí nadaných, péči o děti s výchovnými či vzdělávacími obtížemi, vytváření příznivého sociálního klimatu pro přijímání kulturních a jiných odlišností, včasnou intervenci při aktuálních problémech u jednotlivých dětí a třídních kolektivů, předcházení všem formám rizikového chování, průběžné vyhodnocování účinnosti preventivních programů, metodickou podporu učitelům, spolupráci a komunikaci mezi školou a zákonnými zástupci,
podporovat dovednost samostatné práce dětí, využívat ji jako východisko vzdělávání
vytvořit systém vedoucí k účinnější výchově v oblastech ekologie, rasové a náboženské snášenlivosti, xenofobie, úcty k lidem a k přírodě, k vytvářeným hodnotám,
vytvářet příznivou atmosféru, uplatňovat individuální přístup k odlišným potřebám každého dítěte, alternativní postupy,
zaměřovat se na sociální a osobnostní rozvoj dětí, tvořivost, samostatnost, sebevzdělávání, schopnost dialogu,
preventivně předcházet kázeňským problémům – vytipování problémových dětí, společné působení, včas informovat rodiče,
zaměřit se na prevenci rizikového chování,

Oblast materiálně technická

každoročně určovat priority ve vybavování v souladu s hospodárným, účelným čerpáním rozpočtu, zkvalitňovat vybavení tříd,
ve škole vytvářet pozitivní klima vlastním prostředím, čistotou, estetickou úpravou prostor školy i okolí,
zajišťovat bezpečné prostředí pro vzdělávání a zdravý sociální, psychický i fyzický vývoj všech účastníků vzdělávání,
vytvořit bezpečné prostředí pro reálnou bezpečnost fyzických osob, jeho účinnost pravidelně prověřovat,
zajistit obnovu ICT vybavenosti,
získávání sponzorů na konkrétní akce školy, zvýšit podíl dalších osob na financování školy,
zaměřovat se na využívání nabízených možností, zejména EU fondů a projektů vyhlašovaných MŠMT.

Oblast personální

zajistit plnou kvalifikovanost pedagogického týmu,
podporovat zapojení pedagogů do národních a mezinárodních projektů,
provádět systematické hodnocení práce pedagogů, zajišťovat jim zpětnou vazbu o kvalitě jejich práce, plánovat jejich profesní rozvoj,
podporovat aktivitu pedagogů v získávání a rozšiřování odborné kvalifikace,
promyšleně a rovnoměrně delegovat jednotlivé úkoly na zaměstnance, podněcovat jejich rozvoj,
motivovat zaměstnance průhledným a jasným systémem vyplácení mimotarifních složek platu, možnostmi odborného rozvoje,
vypracovaný kontrolní systém uplatňovat ve všech oblastech činnosti školy, hodnotit profesionalitu přístupu zaměstnanců k plnění pracovních povinností, přístup k potřebám rodičů a dětí, vzájemnou spolupráci pedagogů,
v systému odměňování podporovat realizaci ŠVP,
další vzdělávání pedagogických pracovníků zaměřit na společné vzdělávání celého pedagogického týmu, dále se zaměřit na získávání oprávnění k výkonu specializovaných činností.

Oblast ekonomická

získávat a zvyšovat kladný hospodářský výsledek školy z obecní dotace a využívat ho pro rozvojové programy školy nebo pro fond odměn pracovníků školy,
spolupracovat s obcí při financování oprav budovy a zařízení školy,
zlepšení hospodářského výsledku

Oblast informačních systémů a kontaktů s veřejností

spolupráce s okolními školami, výměna zkušeností pedagogů, společné akce,
vytvořit pravidla pro efektivní komunikaci s rodiči pro dosažení vyšší otevřenosti školy a maximální využití potenciálu rodičů pro chod školy,
identifikovat možné partnery pro zajištění provozu školy, analyzovat jejich možnosti, konzultovat s nimi a využívat je v maximální možné míře,
zajistit kvalitní a pestrou informovanost o vzdělávací nabídce školy, výšit počet příspěvků školy do obecního tisku (práce dětí, články pedagogů, školské rady),
prezentace školy, vytváření image,
stálá obnova a aktualizace internetových stránek školy,
vysoká věcná i formální úroveň výstupů ze školy (výroční zprávy, info v tisku, na internetu),
vytváření pozitivního obrazu o škole – prezentace školy, propagace v médiích, akce pro pedagogy, akce pro širokou veřejnost.

5.3 Metody a formy vzdělávání

Formy vzdělávání:

Předškolní vzdělávání maximálně přizpůsobujeme vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emocionálním potřebám dětí této věkové skupiny. Dbáme, aby tato vývojová specifika byla při vzdělávání dětí v plné míře respektována. Vzdělávání je důsledně vázáno k individuálním potřebám a možnostem jednotlivých dětí, včetně vzdělávacích potřeb specifických. Každému dítěti je poskytována pomoc a podpora v míře, kterou individuálně potřebuje, a v kvalitě, která mu vyhovuje. Vzdělávací působení pedagoga vychází z pedagogické analýzy – z pozorování a uvědomění si individuálních potřeb a zájmů dítěte, ze znalosti jeho aktuálního rozvojového stavu i konkrétní životní a sociální situace a pravidelného sledování jeho rozvojových vzdělávacích pokroků.

Organizační formy práce s dítětem:

individuální (osobnostní) – s 1 dítětem
skupinové – se skupinou dětí
kolektivní (frontální) – se všemi dětmi ve třídě

Učitelka je průvodcem dítěte na jeho cestě za poznáním. Iniciuje vhodné činnosti, připravuje prostředí a nabízí dítěti příležitosti, jak poznávat, přemýšlet, chápat a porozumět sobě i všemu kolem.

Metody vzdělávání:

Pedagogické aktivity probíhají v rozsahu potřeb jednotlivých dětí, každé dítě je stimulováno, citlivě podněcováno k učení a pozitivně motivováno k vlastnímu vzdělávacímu úsilí způsobem a v míře jemu vyhovující. Dítě tak může dosahovat vzdělávacích a rozvojových pokroků vzhledem k jeho možnostem optimálním a samo se může cítit úspěšné, svým okolím uznávané a přijímané.

Rozvojové předpoklady a možnosti dětí vyžadují uplatňovat v předškolním vzdělávání odpovídající metody a formy práce. Proto jsou v hojné míře využívány metody prožitkového a kooperativního učení. Hry a činnosti dětí jsou založeny na přímých zážitcích. Je podporována dětská zvídavost a potřeba objevovat, podněcována radost dítěte z učení, jeho zájem poznávat nové, získávat zkušenosti a ovládat další dovednosti. Ve vzdělávání je využíváno spontánních nápadů dětí a je jim poskytován dostatek prostoru pro spontánní aktivity a jejich vlastní plány. V dostatečné míře je uplatňováno situační učení. Dítě se tak učí dovednostem a poznatkům v okamžiku, kdy je potřebuje a lépe tak chápe jejich smysl. Další specifickou formou, kterou v předškolním vzdělávání využíváme, je didakticky cílená činnost, která je dítěti nabízená a v níž je zastoupeno spontánní a záměrné (cílené, plánované) učení. Uplatňujeme integrovaný přístup. Vzdělávání probíhá na základě integrovaných bloků, které nabízejí dítěti vzdělávací obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích. Dítě tak nezískává jen izolované poznatky či jednoduché dovednosti, získaná zkušenost je komplexnější a stává se pro dítě snáze uchopitelnou a prakticky využitelnou. Dítě získává skutečné činnostní výstupy – kompetence.

Znaky prožitkového učení: komunikativnost, spontaneita, objevnost, prostor pro aktivitu a tvořivost, konkrétní činnosti, manipulace, experimentování a hra.

Integrované vzdělávání zahrnuje celou osobnost dítěte, přináší mu poznatky a dovednosti, naplňuje jeho reálné vzdělávací potřeby, podporuje chápání vzájemných souvislostí a umožňuje dítěti se orientovat ve světě, který jej obklopuje. Je založeno na vnitřní motivaci dítěte a jeho aktivní účasti.

Druhy činností:

činnosti spontánní

jsou stavěny na vnitřní motivaci dítěte a jeho osobní aktivitě,
vycházejí z jeho samostatné činnosti a individuální volby, z dětské zvídavosti a potřeby objevovat,
využívají spontánních nápadů dítěte a zajišťují mu dostatečný prostor pro realizaci jeho plánů (nejdůležitějším druhem této činnosti jsou všechny typy her, manipulace a experimentování).

činnosti řízené

didakticky zacílená činnost, která je pedagogem přímo nebo nepřímo motivovaná,
je v ní zastoupeno spontánní a záměrné učení a počítá s aktivní účastí dítěte (nepředkládá pouze ucelené, již hotové poznatky),
využívá prožitkového učení hrou a činností umožňující účast všech smyslů.

Spontánní a řízené činnosti jsou vyvážené, v poměru, který odpovídá potřebám a možnostem dětí.

činnosti relaxační a odpočinkové (např. motivovaná cvičení, odpočinek na lůžku s využíváním relaxační hudby).

Používané metody pro získávání poznatků a dovedností:

slovní – vyprávění, rozhovor, poslech, objasnění, popis, hodnocení,
názorné – pozorování, pokus, demonstrace, exkurze, předvádění,
praktické činnosti – experimentování, pracovní činnosti, konstruování, cvičení, praktické řešení konkrétních situací.

Nejúčinnější kombinace metod pro získávání poznatků:

praktická činnost + názornost + slovo + smysluplné poznání.

Umožňuje vnímat vzájemné souvislosti a vytvářet potřebné kompetence dítěte (dovednosti).

Formy činností:

hudební, pohybové, grafické,
výtvarné, dramatické, osobnostní,
literární, smyslové, lokomoční,
praktické, herní, sezónní,
manipulační, slovní, turistické,
pracovní, rytmické, konstruktivní,
názorné.

Další aktivity školy

Vycházkami, sportovními, motivačními hrami přispíváme k ozdravění dětského organismu. Snažíme se prohlubovat poznatky dětí o svém okolí, obci, kde žijí, seznamujeme je s jeho historií, památkami (cíleně motivované vycházky – návštěva hradeb, muzea apod.). Poznatky dětí se snažíme rozšiřovat různými exkurzemi–obchod, pošta, knihovna apod. S dramatickým uměním se děti seznamují návštěvou divadelních představení. Také se účastníme akcí jako např. kouzelník, hudební koncert, výstava armádní a hasičské techniky, výstava zvířátek, vystoupení na žateckém náměstí o Vánocích, vystoupení tanečních skupin na Den tance (žatecké náměstí/letní kino) apod.

Rodiče spolu s dětmi se účastní tvoření a společenských her, které organizujeme v MŠ.

Výchovně využíváme i oslavy v MŠ – vánoční a velikonoční svátky, masopust (maškarní karneval), mikulášská nadílka, slet čarodějnic, den Země, den dětí, svátek maminek, rozloučení s

předškoláky, průběžně oslavy svátků a narozenin jednotlivých dětí.

Během školního roku organizujeme výlety, kde děti získají zážitky ze společného cestování.

Záměr: Chceme, aby si děti uvědomovaly svoji sounáležitost s prostředím a okolím, ve kterém žijí.

5.4 Zajištění vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

ŠVP PV respektuje individuální potřeby a možnosti dítěte. Při tvorbě ŠVP PV jsme vycházeli z RVP PV.

Dětem se speciálními vzdělávacími potřebami poskytujeme bezplatná podpůrná opatření, potřebná k naplnění svých vzdělávacích možností nebo k uplatnění a užívání svých práv na rovnoprávném základě s ostatními dětmi.

Podpůrná opatření se podle organizační, pedagogické a finanční náročnosti člení do pěti stupňů.

Podpůrná opatření prvního stupně uplatňuje mateřská škola bez doporučení školského poradenského zařízení na základě plánu pedagogické podpory (PLPP). Podpůrná opatření druhého až pátého stupně uplatňujeme pouze s doporučením ŠPZ.

Vzdělávání dětí nadaných

Vzdělávání dětí probíhá takovým způsobem, aby byl stimulován rozvoj jejich potenciálu včetně různých druhů nadání a aby se tato nadání mohla ve škole projevit a pokud možno i uplatnit a dále rozvíjet.

V případě zjištění nadání u dítěte, doporučíme vyšetření ve ŠPZ, a poté s dítětem pracujeme, dle jejich doporučení.

Mateřská škola zajišťuje realizaci všech stanovených podpůrných opatření pro podporu nadání podle individuálních vzdělávacích potřeb dětí.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocování PLPP

Plán pedagogické podpory (PLPP) zpracovává škola pro dítě od prvního stupně podpůrných opatření, a to na základě potřeb úprav ve vzdělávání nebo zapojení do kolektivu. S PLPP je seznámen zákonný zástupce dítěte a všichni vyučující. Obsahuje popis obtíží dítěte, stanovení cílů podpory a způsobů vyhodnocování naplňování plánu. PLPP škola vyhodnocuje naplňování cílů nejpozději po 3 měsících od zahájení poskytování PO.

Přímá podpora

Etapa přímé podpory dítěte ve výuce učitelem nebo jiným pedagogickým pracovníkem slouží ke zmapování možných forem podpory dítěte. Pokud nepostačuje tato forma podpory a obtíže dítěte vyžadují součinnost více pedagogických pracovníků, je vytvářen plán pedagogické podpory (PLPP).

Plán pedagogické podpory

Etapa plánu pedagogické podpory ve spolupráci se zákonnými zástupci dítěte, v součinnosti s poradenskými pracovníky školy slouží k poskytování organizované podpory vzdělávání dítěte, k pravidelnému vyhodnocování účinnosti zvolených opatření školou.

Metodická podpora

Poskytování metodické a konzultační podpory pedagogickým pracovníkům, dětem a zákonným zástupcům dítěte – ze strany poradenských pracovníků.

Navrhovatel a koordinátor opatření

Škola na základě podnětu pedagogických pracovníků školy nebo zákonných zástupců dětí informuje pedagogické pracovníky, kteří se podílejí na vzdělávání dítěte, a zákonné zástupce o úpravách postupů ve vzdělávání dítěte. Vychází se z konzultace školy a zákonných zástupců o postupech vzdělávání, s cílem spolupráce na řešení problému dítěte, předpokládá se i nespolupracující zákonný zástupce dítěte.

Spolupráce uvnitř školy

Ředitelka školy pověří koordinací plánu pedagogické podpory třídního učitele.

Pravidla a průběh tvorby, realizace a vyhodnocení IVP:

Školské poradenské zařízení navrhne organizační formy vzdělávání, zda u konkrétního dítěte bude škola vypracovávat IVP.

Individuální vzdělávací plán zpracovává škola, vyžadují-li to speciální vzdělávací potřeby dítěte, zpracovává se na základě doporučení školského poradenského zařízení a žádosti zákonného zástupce dítěte, je závazným dokumentem pro zajištění speciálních vzdělávacích potřeb dítěte a vychází ze školního vzdělávacího programu.

IVP obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření poskytovaných v kombinaci s tímto plánem, identifikační údaje dítěte a údaje o pedagogických pracovnících podílejících se na vzdělávání dítěte. V individuálním vzdělávacím plánu jsou dále uvedeny zejména informace o:

a) úpravách obsahu vzdělávání dítěte,
b) časovém a obsahovém rozvržení vzdělávání,
c) úpravách metod a forem výuky a hodnocení dítěte,
d) případná úprava výstupů ze vzdělávání dítěte.

IVP dále obsahuje jméno pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým škola spolupracuje při zajišťování speciálních vzdělávacích potřeb dítěte a je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdrží doporučení a žádost zákonného zástupce dítěte. Může být doplňován a upravován v průběhu celého školního roku podle potřeb dítěte.

Zpracování a provádění IVP zajišťuje ředitelka školy ve spolupráci s třídní učitelkou a zpracovává se ve spolupráci se školským poradenským zařízením a zákonným zástupcem dítěte.

Škola seznámí s IVP všechny vyučující dítěte a současně zákonného zástupce dítěte. Poskytování vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce dítěte podle § 16 odst. 1.

Školské poradenské zařízení ve spolupráci se školou sleduje a nejméně jednou ročně vyhodnocuje naplňování IVP a poskytuje dítěti, zákonnému zástupci dítěte a škole poradenskou podporu. V případě nedodržování opatření uvedených v IVP informuje o této skutečnosti ředitelku školy.

Pro změny v IVP se použijí obdobně ustanovení týkající se zpracování individuálního vzdělávacího plánu, seznámení s ním, poskytování vzdělávání podle něho a vyhodnocování jeho naplňování.

Pravidla pro zapojení další subjektů:

V rámci vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí nadaných, spolupracujeme se zákonnými zástupci dítěte, školskými poradenskými zařízeními, v případě potřeby i s odborníky mimo oblast školství.

Zodpovědné osoby:

Péči o děti se speciálními vzdělávacími potřebami a o děti nadané, zajišťují všechny učitelky a ředitelka. Dále spolupracujeme s dalšími odborníky, využíváme služeb školských poradenských zařízení.

Důležitou podmínkou úspěšnosti předškolního vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami je nejen volba vhodných (potřebám dětí odpovídajících) vzdělávacích metod a prostředků, které jsou v souladu se stanovenými podpůrnými opatřeními, ale i uplatňování vysoce profesionálních postojů učitelů i ostatních pracovníků, kteří se na péči o dítě a jeho vzdělávání podílejí. Mateřská škola vytváří podmínky pro jejich pozitivní přijetí, úzce spolupracuje s rodiči všech dětí, citlivě s nimi komunikuje a předává potřebné informace.

Přehled předmětů speciálně pedagogické péče:

Speciálně pedagogickou péči zajišťuje ředitelka školy nebo učitelka, která má rozšířenou kompetenci pro oblast speciální pedagogiky, přičemž je zaměřena na pomoc dítěti např. v oblasti logopedických obtíží, řečové výchovy, rozvoj vizuálně percepčních dovedností, na nácvik sociální komunikace. Pedagogická péče poskytovaná dítěti slouží zejména k podpoře vzdělávání dítěte. Může být realizována individuálně, s celou třídou nebo se skupinou dětí. Práce s dítětem zahrnuje také poradenskou pomoc školského poradenského zařízení.

Speciálně pedagogická péče je poskytována v rozsahu stanoveném školským poradenským zařízením. Vzdělávací obsah a časová dotace jsou určeny školským poradenským zařízením v Doporučení pro vzdělávání dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami, a který je přizpůsoben individuálním potřebám konkrétního dítěte.

5.5 Zajištění průběhu vzdělávání dětí od dvou do tří let

Učitel zastává velmi významnou pozici, stává se zástupcem rodiče, jistotou a oporou dítěte v běžném dění i v budování vztahů s vrstevníky.

Dvouleté děti se nejvíce učí nápodobou, situačním učením, vlastním prožitkem a především hrou. Často vyžadují opakování činností, potřebují pravidelné rituály, zpravidla udrží pozornost jen velmi krátkou dobu. Podmínkou úspěšné pedagogické práce je citlivé přizpůsobování organizace se střídáním nabídky činností, trénováním návyků a praktických dovedností, ponecháním co největšího prostoru pro volné hry a pohybové aktivity.

Podmínky vzdělávání dětí od dvou do tří let

Mateřská škola zajišťuje pro děti od dvou do tří let pravidelný denní režim, dostatek emoční podpory, zajištění pocitu bezpečí, přiměřeně podnětné prostředí a činnosti, více individuální péče, srozumitelná pravidla.
Mateřská škola je vybavena dostatečným množstvím podnětných a bezpečných hraček a pomůcek vhodných pro dvouleté děti.

Ve třídě jsou nastavena dětem srozumitelná pravidla pro používání a ukládání hraček a pomůcek.

Je kladen důraz na bezpečnost dětí.
Prostředí je upraveno tak, aby poskytovalo dostatečný prostor pro volný pohyb a hru dětí, umožňovalo variabilitu v uspořádání prostoru a zabezpečovalo možnost naplnění potřeby průběžného odpočinku.
Mateřská škola je vybavena dostatečným zázemím pro zajištění hygieny dítěte.

Šatna je vybavena dostatečně velkým úložným prostorem na náhradní oblečení a hygienické potřeby.
Je zajištěn vyhovující režim dne, který respektuje potřeby dětí.
Mateřská škola vytváří podmínky pro adaptaci dítěte v souladu s jeho individuálními potřebami.
Dítěti je umožněno používání specifických pomůcek pro zajištění pocitu bezpečí a jistoty.
Učitel uplatňuje k dítěti laskavě důsledný přístup, dítě pozitivně přijímá.
V mateřské škole jsou aktivně podněcovány pozitivní vztahy, které vedou k oboustranné důvěře a spolupráci s rodinou.

Péče o děti od dvou do tří let je organizačně a provozně zajištěna v souladu s platnými právními předpisy.

5.6 Zajištění průběhu vzdělávání dětí s nedostatečnou znalostí českého jazyka

Cílem poskytované jazykové přípravy děti s nedostatečnou znalostí českého jazyka je, aby při přechodu na základní školu měly takové jazykové a sociokulturní kompetence v českém jazyce, které jim umožní se zapojit do výuky v základní škole a dosáhnout školního úspěchu.

Pedagogové mateřské školy poskytují dětem-cizincům a dětem, které pocházejí z jiného jazykového a kulturního prostředí potřebnou podporu při osvojování českého jazyka již od jejich nástupu do mateřské školy.

Při práci s celou třídou, ve které se vzdělávají i děti, které se český jazyk učí jako druhý jazyk, pedagogové uzpůsobují didaktické postupy a děti cíleně podporují v osvojování českého jazyka.

V souladu s platnou právní úpravou v situaci, kdy v mateřské škole, budou alespoň 4 cizinci v povinném předškolním vzdělávání, bude zřízena skupina nebo skupiny pro bezplatnou jazykovou přípravu pro zajištění plynulého přechodu do základního vzdělávání. Vzdělávání ve skupině pro jazykovou přípravu bude rozděleno do dvou nebo více bloků v průběhu týdne.

Na základě posouzení potřebnosti jazykové podpory mohou být zařazeny do skupiny pro jazykovou přípravu rovněž jiné děti, než jsou cizinci v povinném předškolním vzdělávání, pokud to není na újmu kvality jazykové přípravy.

6 Vzdělávací obsah

6.1 Integrované bloky

6.1.1 Září – těšíme se do školky

Název integrovaného bloku	Září - těšíme se do školky
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Uvědomuji si sám sebe, prožívám různé role, vím, kdo jsem a kam patřím.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Adámek jde do školy 2. Jak správně běží den za dnem 3. Pohádková postýlka 4. Naše školka

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
		uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí
	rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu	naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
		odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané	začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti
	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
	vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu	zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních	dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
	seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije	uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi (zdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn apod.)
dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost	posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)	poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
	rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu	naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
		odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory
zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti	rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie	chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých	vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí	porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole
	poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí	respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti
se spolupodílí na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
	osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí	zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)
	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)

6.1.2 Říjen - barvy podzimu

Název integrovaného bloku	Říjen - barvy podzimu
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Vědomé využívání všech smyslů.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Jak se stromy a keře loučily se zvířátky 2. Ježek 3. Jak krtek a veverka zkoumali semínka rostlin 4. Dráček Papíráček

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
		zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
	rozvoj a užívání všech smyslů	vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů (sluchově rozlišovat zvuky a tóny, zrakově rozlišovat tvary předmětů a jiné specifické znaky, rozlišovat vůně, chutě, vnímat hmatem apod.)
	osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)	chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit soubory předmětů podle určitého pravidla, orientovat se v elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)
si všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem	rozvoj kooperativních dovedností	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
	rozvoj kooperativních dovedností	spolupracovat s ostatními
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej	rozvoj kooperativních dovedností	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
	rozvoj kooperativních dovedností	spolupracovat s ostatními
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
	vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí	pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu okolí, živé tvory apod.)
		mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	rozvoj společenského i estetického vkusu	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
si uvědomuje, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
	vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí	pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu okolí, živé tvory apod.)
		mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem	rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám	pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu okolí, živé tvory apod.)
		vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
		zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
	pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit	pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu okolí, živé tvory apod.)
napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí	posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)	respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých	rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání	zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)
		řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“
		utvořit jednoduchý rým
průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím	rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie	sledovat a vyprávět příběh, pohádku
		být citlivé ve vztahu k živým bytostem, k přírodě i k věcem
	rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit	vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu	mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy

6.1.3 Listopad - mlhavé ráno

Název integrovaného bloku	Listopad - mlhavé ráno
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Žijeme uprostřed neustálých změn v přírodě, všímáme si je a prožíváme, povětrnostní jevy
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Jak se krtek loučil s čápem 2. Ferda Mravenec 3. Kdo se chystá ke spánku 4. Strom ztrácí listí

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
si všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem	vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách	porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)
		porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
		uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
		zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije	osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem	uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
		zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
	rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie	chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
	rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám	rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně
projevuje dětským způsobem citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost	posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
	vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí	osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
se dokáže ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
	rozvoj společenského i estetického vkusu	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní	rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu	sluchově rozlišovat začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech
odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	popsat situaci (skutečnou, podle obrázku)
		porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
		uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)
spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat	rozvoj kooperativních dovedností	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit	osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
	rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách	porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole

6.1.4 Prosinec - Vánoční čas

Název integrovaného bloku	Prosinec - Vánoční čas
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Příprava a realizace společných zábav a slavností - tradice a zvyky.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Mikulášská nadílka 2. O malinkaté jedličce 3. Vánoce

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
si všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	všímat si změn a dění v nejbližším okolí
		osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	uvědomění si vlastního těla	ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
se domlouvá gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat
se dokáže ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy	poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření v rámci přirozeného sociokulturního prostředí, porozumění základním projevům neverbální komunikace obvyklým v tomto prostředí	porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
	rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách	orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
		zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
	rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie	naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit
		postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí
napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí	rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních	navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho
odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
		zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit	posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)	dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
se nebojí chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu	rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání	prožívat radost ze zvládnutého a poznaného
		uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je
spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat	rozvoj společenského i estetického vkusu	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
si uvědomuje svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu	vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách	uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	všímat si změn a dění v nejbližším okolí
		osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi

6.1.5 Leden - já a moje tělo

Název integrovaného bloku	Leden - já a moje tělo
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Chráníme si své zdraví, výchova ke zdravému životnímu stylu, ohrožující látky, cizí lidé.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Teta chřipka 2. Jak se krtek chtěl dozvědět vše o lidech 3. O neposlušných kůzlátkách 4. Sněhulák a sáňky

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
se učí svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat	ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
		chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)	mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.)
	rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám	orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy	uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
si uvědomuje, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky	posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)	porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky	rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit	vyvinout volní úsilí, soustředit se na činnost a její dokončení
		domluvit se slovy i gesty, improvizovat
řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
		uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo	uvědomění si vlastního těla	pojmenovat části těla, některé orgány (včetně pohlavních), znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, (o narození, růstu těla a jeho proměnách), znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem
se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
		uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)	posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)	vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení
	rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu	sledovat a vyprávět příběh, pohádku
		prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)
se chová při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout	ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
		chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými jedinci, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i pro jiné dítě)
je schopno chápat, že lidé se různí, a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem	rozvoj společenského i estetického vkusu	chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
si uvědomuje svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu	rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané	uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých; odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)
dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)	osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí	rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
	rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách	mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
	rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách	uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)

6.1.6 Únor - stavíme iglú

Název integrovaného bloku	Únor - stavíme iglú
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Záměrně ovlivňujeme životní prostředí, aktivita, zdravé vztahy, komunita, ekologie.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Kocourek a zima 2. Ledový kontinent 3. Karnevalová maska 4. Čím jednou budu

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů	rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám	osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej	rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané	dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě, hrát fair
se učí svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat	vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách	zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny	začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)	vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	porozumět slyšenému (zachytit hlavní myšlenku příběhu, sledovat děj a zopakovat jej ve správných větách)
si uvědomuje, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla
	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
řeší problémy na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
se domlouvá gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci	rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat	zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.)
		chápat slovní vtip a humor
odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem	rozvoj a užívání všech smyslů	koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo	rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie	záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost
		zorganizovat hru
se dokáže ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy	rozvoj společenského i estetického vkusu	vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)
se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům	vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu	koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
se zajímá o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění	pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit	uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku	rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních	chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
	poznávání jiných kultur	vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)

6.1.7 Březen - jaro se probouzí

Název integrovaného bloku	Březen - jaro se probouzí
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Být citlivý ve vztahu k přírodě - domácí zvířata a jejich mláďata, kontakt se zvířaty
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. První sněženka 2. Jak mluví zvířátka 3. Kdo je na jezeře nejhlasitější 4 Velikonoce

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
si všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem	vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí	porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole
	vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách
		nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným
	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
se učí svoje činnosti a hry plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat	pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit	pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu okolí, živé tvory apod.)
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	uvědomění si vlastního těla	vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	získání relativní citové samostatnosti	těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním
si uvědomuje, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky	osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem	uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
		porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
se dokáže ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy	rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	spolupracovat s ostatními
chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá	osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem	uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je
		porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad
se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům	osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě	zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami
	rozvoj a užívání všech smyslů	koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou
má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých	rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané	pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit	seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije	vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
se učí s chutí, pokud se mu dostává uznání a ocenění	rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit	přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky
dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)	posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)	vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)
ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit	seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije	vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)

6.1.8 Duben - hurá na dopravní hřiště

Název integrovaného bloku	Duben - hurá na dopravní hřiště
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Varování před úrazy, nebezpečí při hrách, v dopravě.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Budu žákem 1. A 2. Neposlušné autíčko; Mašinka 3. O letadélku Káněti; Lodička 4. Na dopravním hřišti

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	zachovávat správné držení těla
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog	rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních	spolupracovat s ostatními
samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej	pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit	mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí	rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	osvojení si elementárních poznatků o znakových systémech a jejich funkci (abeceda, čísla)	poznat napsané své jméno
		poznat některá písmena a číslice, popř. slova
		sledovat očima zleva doprava
	získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci	zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)
		rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci
má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije	pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit	mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí
klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo	rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)	vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)
	rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané	zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, které se doma a v mateřské škole opakují, chovat se přiměřeně a bezpečně doma i na veřejnosti (na ulici, na hřišti, v obchodě, u lékaře apod.)
užívá při řešení myšlenkových i praktických problémů logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích	rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)	přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit
		rozhodovat o svých činnostech
komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou	osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem	navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho
se dokáže ve skupině prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy	rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
		utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)
	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.)
se spolupodílí na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim	rozvoj kooperativních dovedností	spolupracovat s ostatními
	rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám	uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat, a mít povědomí o tom, jak se prakticky chránit (vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc)
se nebojí chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat	seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije	utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)
dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)	osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy	vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)

6.1.9 Květen - cestou necestou

Název integrovaného bloku	Květen - cestou necestou
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Činnosti zaměřené na poznávání sociálního prostředí, v němž dítě žije - naše město, ČR.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Královské město Žatec 2. Hopík 3. Procházka po našem městě 4. Praha

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
si všímá dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem	seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu	orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (doma, v budově mateřské školy, v blízkém okolí)
uplatňuje získanou zkušenost v praktických situacích a v dalším učení	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
	seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije	vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností, zvládat základní hudební dovednosti vokální i instrumentální (zazpívat píseň, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji, sledovat a rozlišovat rytmus)
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení, řešení problémů, tvořivého sebevyjádření)	vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech (konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim
si uvědomuje, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky	rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám	osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi
dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky	rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních	porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých
se domlouvá gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci	posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)	zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)
komunikuje v běžných situacích bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou	rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu	naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)
		pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno
se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu
	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit	rozvoj společenského i estetického vkusu	zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)
průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím	seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému	přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství
se spolupodílí na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobuje se jim	rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách	pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu okolí, živé tvory apod.)
se zajímá o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)
se učí s chutí, pokud se mu dostává uznání a ocenění	rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé i jemné motoriky (koordinace a rozsahu pohybu, dýchání, koordinace ruky a oka apod.), ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí	zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)
dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.)	vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách	mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
je schopno chápat, že lidé se různí, a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem	vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách	chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem, k dospělým i k dětem, bez předsudků, s úctou k jejich osobě, vážit si jejich práce a úsilí
má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat	rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit	těšit se z hezkých a příjemných zážitků, z přírodních i kulturních krás i setkávání se s uměním
		ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování
chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování	rozvoj kooperativních dovedností	uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou
si uvědomuje svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu	posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)	uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je

6.1.10 Červen – těšíme s na výlet

Název integrovaného bloku	Červen - těšíme s na výlet
Oblast	Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět
Charakteristika integrovaného bloku	Oslavy MDD, kniha je přítel člověka, poznání jiných kultur, planeta Země.
Návrhy dílčích témat pro realizaci	1. Svátek dětí 2. Když září hvězdy 3. Červená Karkulka 4. O prázdninách na venkově

Klíčové kompetence	Dílčí cíle	Očekávané výstupy
ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog	rozvoj komunikativních dovedností (verbálních i neverbálních) a kultivovaného projevu	správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči
		vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují (v ohrožujících, nebezpečných či neznámých situacích), odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.
řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého	osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy	mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy
		porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole
se dokáže vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.)	osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí
má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije	poznávání jiných kultur	vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)
	vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem a k učení, podpora a rozvoj zájmu o učení	projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film, užívat telefon
		poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma
	vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách	mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte
projevuje dětským způsobem citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost	posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)	odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná
odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem	rozvoj fyzické i psychické zdatnosti	rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých
užívá při řešení myšlenkových i praktických problémů logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích	osvojení si věku přiměřených praktických dovedností	ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkami, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)
se učí nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům	osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě	ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem
zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti	vytváření základů pro práci s informacemi	chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase
má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých	osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem	respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se s ním o hračky, pomůcky, pamlsky, rozdělit si úkol s jiným dítětem apod.
	vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, se živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí	rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně
se chová při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout	ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými	bránit se projevům násilí jiného dítěte, ubližování, ponižování apod.
	rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny	pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat
chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky	rozvoj schopnosti sebeovládání	zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami, s penězi apod.
ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku	osvojení si některých poznatků a dovedností, které předcházejí čtení i psaní, rozvoj zájmu o psanou podobu jazyka i další formy sdělení verbální i neverbální (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické)	učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)
je schopno chápat, že lidé se různí, a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem	vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národností	adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody
chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování	vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)	chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené
	vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat	chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé

6.2 Popis zpracování třídního vzdělávacího programu

Pravidla pro tvorbu TVP

Tvorba TVP je plně v kompetenci učitelek. Obsahem činností je naplňování výchovně vzdělávacích záměrů a cílů. Třídní kurikulum sestavujeme na základě diagnostiky jednotlivých dětí a z vyhodnocení předcházejícího vzdělávacího záměru tak, aby vytvářelo tematický celek s množstvím prožitků.

Diagnostika vychází z:

postřehů o dětech v komunitních kruzích, při hře,
rozhovorů s rodiči, popř. s odborníky,
jednání dětí při oslavách, ve změněném prostředí (výlet, divadlo),
běžného jednání dítěte,
záznamů o dětech,
studia příslušné literatury.

Dohodnuté náležitosti TVP:

název integrovaného bloku (dané ŠVP),
název tematické části,
aktuální cíl,
dílčí vzdělávací cíle,
nabízené činnosti,
očekávané výstupy,
kompetence,
přípravy v podobě bublin (na týden, nebo dle potřeby),
hodnocení výchovně vzdělávacího procesu (splnění očekávaných výstupů),
hodnocení sebe sama, volba metod, forem práce (učitelka),
hodnocení subjektivního vývoje každého dítěte (záznamový arch).

Tvorba třídního kurikula

Při plánování a tvorbě TVP, musí každá učitelka dbát na propojení všech pěti oblastí a na klíčové kompetence, které tvoří neopomenutelný základ vzdělávání na všech úrovních a aby k jejich vytváření směřoval a přispíval veškerý vzdělávací obsah i aktivity a činnosti, které ve škole probíhají. Klíčové kompetence jsou uvedené v ŠVP (RVP). Při plánování máme na paměti rizika, která ohrožují náš vzdělávací záměr. Učitelky si vypracují společně TVP, který poté konkretizují v týdenních přípravách na každé třídě (bubliny).

Dále dbáme na:

zpracování pro jednotlivé třídy je společné, mají společné téma týdne, liší se však konkrétní nabídkou vzdělávání (bubliny),
před zpracováním si připravíme písemné podklady dle dohodnuté formy, plánování,
volba problematiky učitelkou nebo dítětem, dětmi pracovní název,
stanovíme si kompetence,
vybereme si téma,
určíme si záměry vzdělávání, hledáme motivaci, motivaci dětí k diskuzi = dílčí cíle,

stanovíme si dílčí cíle dle 5ti oblastí, z nich vystupuje název a realizace tematických částí, vycházíme z potřeb dětí, vedeme dítě k prožitku, dbáme na rovnováhu mezi řízenou a spontánní činností,
podle rizik stanovených v ŠVP, hodnotíme svou každodenní práci, evaluace, zpětná vazba,

záznamy o dětech, adaptační záznamy, diagnostika, individuální vzdělávací plány pro OŠD, pro děti s PO,
záznamový list pro získané dovednosti dětí,
záznamy o dětech, různé potřebné seznamy.

7 Systém evaluace

7.1 7.1 Oblasti autoevaluace

Oblasti autoevaluace:

obsah a průběh vzdělávání – realizace výuky (interakce učitele a žáků/dětí, strategie učení cizímu jazyku, rozvoj kompetencí k učení),

obsah a průběh vzdělávání – školní vzdělávací program,

podmínky ke vzdělávání bezpečnostní a hygienické,

podmínky ke vzdělávání demografické (motivace žáků/dětí, postoje žáků/dětí ke škole),

podmínky ke vzdělávání ekonomické,

podmínky ke vzdělávání materiální,

podmínky ke vzdělávání personální,

podpora školy žákům, spolupráce s rodiči apod. - klima školy (interakce učitele a žáků klima učitel. sboru),

podpora školy žákům/dětem, spolupráce s rodiči apod. - spolupráce s odbornými institucemi a zřizovatelem,

podpora školy žákům/dětem, spolupráce s rodiči apod. - spolupráce s rodiči (ankety pro rodiče),

podpora školy žákům/dětem, spolupráce s rodiči apod. - systém podpory žákům/dětem,

podpora školy žákům/dětem, spolupráce s rodiči apod. - zohlednění individuálních potřeb žáků/dětí,

vedení a řízení školy, kvalita personální práce a dalšího vzdělávání ped. pracovníků – organizační řízení školy,

vedení a řízení školy, kvalita personální práce a dalšího vzdělávání ped. pracovníků – partnerství školy a externí vztahy,

vedení a řízení školy, kvalita personální práce a dalšího vzdělávání ped. pracovníků – pedagogické řízení školy,

vedení a řízení školy, kvalita personální práce a dalšího vzdělávání ped. pracovníků – profesionalita a rozvoj lidských zdrojů,

vedení a řízení školy, kvalita personální práce a dalšího vzdělávání ped. pracovníků – strategické řízení,

výsledky vzdělávání žáků/dětí – hodnocení výuky (interakce učitele a žáků/dětí),

výsledky vzdělávání žáků/dětí – klíčové kompetence,

výsledky vzdělávání žáků/dětí – motivace (motivace žáků),

výsledky vzdělávání žáků/dětí – postoje (postoje žáků ke škole),

výsledky vzdělávání žáků/dětí – úspěšnost absolventů,

výsledky vzdělávání žáků/dětí – znalosti a dovednosti.

Evaluace

Předmětem evaluace jsou následující oblasti:

naplňování cílů, které si škola stanovila (ŠVP, koncepce školy),
výsledky vzdělávání.

Hlavní kritéria, podle kterých bude škola hodnotit své konkrétní podmínky, formy a metody práce, svou podobu zpracování učiva a výsledky, kterých ve vzdělávání dětí dosahují, nalezne učitelka v RVP PV. Na jejich základě si může stanovit konkrétní ukazatele, které bude sledovat a následně hodnotit.

1 Evaluace TVP

Základním způsobem evaluace je okamžitá zpětná vazba, díky ní můžeme TVP usměrňovat na úrovni třídy a jednotlivce.

Oblast biologická – Dítě a jeho tělo

Dítě zná své tělo, některé jeho funkce, používá své smysly záměrně ke hře, k poznávání okolního světa, samostatně vykonává své potřeby, chápe souvislosti mezi příčinou a následky při ochraně zdraví, má povědomí o zdravé životosprávě.

Oblast psychologická – Dítě a jeho psychika

Dítě hodnotí své chování, vyjadřuje své pocity, přání – je si vědomo svých emocí, má představu o řešení problémů – existuje více způsobů, dokáže se na přiměřenou dobu soustředit Uskutečňuje a dokončuje připravenou činnost, toleruje a respektuje potřeby druhých, chce pochopit jevy kolem sebe – aktivně se ptá, experimentuje.

Oblast sociálně kulturní – Dítě a společnost

Dítě respektuje stanovená pravidla soužití, projevuje schopnost vycházet s druhými, vhodně reaguje na různé společenské situace a role, orientuje se v nejbližším okolí.

Oblast interpersonální – Dítě a ten druhý

Dítě uplatňuje své konverzační dovednosti, přijímá autoritu, umí naslouchat potřebám druhých, navazuje přátelství ve skupině. Respektuje pravidla vzájemného chování (doma, v mateřské škole, na veřejnosti, herní pravidla.

Oblast environmentální – Dítě a svět

Dítě vnímá okolní svět, chápe, že jej člověk svou činností ovlivňuje – vidí i negativní důsledky chování lidí, samo zaujímá ke světu kladný postoj.

Každé ukončení tematické části z daného podtématu TVP je ukončeno písemnou evaluací:

učitelky pracují podle evaluačního plánu zpracovaného v ŠVP a řídí se jím,
učitelky si zapisují poznatky o naplňování třídního kurikula přímo do plánů a vychází z nich při dalším plánování,
učitelky zapisují poznatky o naplňování třídního kurikula do TVP i za pomoci dětí,
sledují stanovená evaluační kritéria, povedlo, nepovedlo očima dětí i učitelky,
řídí se výsledky pozorování dětí jak z pohledu jednotlivce, tak z pohledu celé skupiny (vzájemné vztahy v ní, případné problémy, projevy chování, výpovědi a výtvory dětí),
vedou záznamy o dětech – projevy chování a jednání, úroveň vědomostí vzhledem k dílčím cílům vzdělávání, odlišnosti.

Přijímají závěry z:

hospitační a kontrolní činnosti ředitelky, která je zaměřena na práci učitelek i na dosaženou úroveň u dětí a zpětná vazba,
zpětná vazba od rodičů a ostatních učitelek a ostatních pracovníků (dotazník, konzultace),
autoevaluace – každodenní hodnocení vlastní práce z hlediska základního pravidla soužití školy – osobní maximum.

Evaluace ŠVP

Hlavní zdroje pro evaluaci:

realizace se průběžně hodnotí na pedagogických radách, a to formou výměny zkušeností, názorů, řešení problémů ve třídách a diskusí o naplňování výchovně vzdělávacích záměrů u dětí,
dosažení cílových kompetencí při odchodu dětí z MŠ a při přípravě do života,
v závěru školního roku učitelky učiní evaluaci třídy, jehož cílem je zjistit, co se podařilo, co ne a čím se zabývat v dalším školním roce, nové podněty,
zjišťováním názorů a postojů partnerů (obec, ZŠ).

Ředitelka průběžně ŠVP hodnotí:

na základě kontrol – klima ve třídách, kontroly záznamů o dětech, zpětné vazby od rodičů, výtvory a výstavky prací dětí,
na základě plánovaných hospitací – kontroly dokumentace tříd, hospitace.

Rodiče hodnotí realizaci na třídních setkáních, schůzkách, v konzultačních dnech, v případě potřeby formou anketního lístku nebo dotazníku.

Na vyhodnocení se podílí ředitelka i učitelky (dotazník, osobní rozhovory).

Další zdroje, použitelné pro evaluaci:

sebehodnocení zachycené v projevech dětí i dospělých,
zájem rodičů o dění v MŠ,
zapojení všech zúčastněných do participačního řízení školy,
výsledky ČŠI,
výsledky z ostatních kontrol v MŠ.

Pravidla pro vnitřní evaluaci a hodnocení

Vnitřní evaluace a hodnocení probíhá na úrovni třídy. Provádí je učitelky. Analyzujeme a vyhodnocujeme podmínky i výsledky výchovně vzdělávacího procesu, hodnotíme, nakolik jsou naplňovány naše vzdělávací cíle. Sledujeme a zaznamenáváme individuální rozvoj dětí, jejich individuální pokroky v učení. Vyhodnocujeme vývoj dětí.

Hodnocení:

Hodnocení tematického celku provádíme po skončení, nebo i v jeho průběhu, zamýšlíme se nad tím, zda byl vytýčený specifický cíl naplněn a jaké další cíle byly sledovány. Podle získaných výsledků můžeme dál plánovat tematické celky, jejich části upravovat, obměňovat, obohacovat o nové náměty, hledat nové prostředky činnosti.
Hodnocení směrem k dětem provádíme průběžně – hodnotíme individuální výsledky dětí, jejich pokroky, úspěchy, nezdary. Individuální hodnocení má zvláštní význam i pro počáteční sebehodnocení dítěte. S dítětem o pokrocích, kterých dosahuje, vhodným způsobem hovoříme.
Dvakrát (třikrát) ročně zapisujeme pokroky dětí do připravených tabulek ve všech oblastech (elektronickou formou)
Z pohledu celé třídy ústně hodnotíme aktivitu, zájem dětí, jejich náměty, odchýlení od plánu, plnění pedagogického záměru, posun sociálních vztahů mezi dětmi, důvody nezdaru a jiné skutečnosti.

Podklady pro zpracování vlastního hodnocení školy

Přehled výchovné práce,
Školní vzdělávací program,
Povinná pedagogická dokumentace,
Hospitační záznamy,
Protokoly a záznamy o provedených kontrolách a inspekční zprávy,
Dotazníky – rodiče.

Oblasti hodnocení školy

5.1 Dokumenty školy – ŠVP – TVP

soulad ŠVP – RVP,
evaluace časově neomezených plánů (podtémat integrovaných bloků),
evaluace tematických částí jako celku jednoho integrovaného bloku,
evaluace individuálních plánů,
záznamy o rozvoji dítěte.

5.2 Průběh vzdělávání

evaluace uplatněných metod, postupů, forem práce – vzdělávací proces,
osobní rozvoj pedagogů,

5.3 Podmínky vzdělávání

Personální podmínky vzdělávání,
Odborná kvalifikace pedagogických pracovníků,
Materiální podmínky: - budova – technický stav,

- vybavení tříd – nábytek,

- pomůcky, hračky,

- zahrada a zahradní náčiní,

- ŠJ – vybavení, soulad s legislativou,

ekonomické podmínky: - sledování čerpání mzdových nákladů,

- účelnost, efektivnost hospodaření,

- motivační činnosti,

- rozbory čerpání příspěvku obce,

- rozbor hospodaření (pololetní a roční uzávěrka),

- sledování naplňování záměrů dle ročního prováděcího plánu a rozpočtu školy v oblasti mzdové i příspěvku obce,

organizační podmínky školy (organizace a režimové uspořádání).

5.4 Spolupráce

spolupráce s rodinou, spolupráce se ZŠ, zřizovatelem, veřejností.

7.2 Prostředky autoevaluace

Škola používá následující prostředky autoevaluace:

analýza školní dokumentace,
anketa pro rodiče,
hospitace vedením (ředitel, zástupce ředitele, zástupce předmětové komise apod.),
vzájemné hospitace pedagogů,
zjišťování a vyhodnocování výsledků vzdělávání žáků/dětí.

7.3 Časový plán

Evaluační systém mateřské školy:

Výsledky vzdělávání (podtémata integrovaných bloků, tematické části) jsou vyhodnocovány vždy po ukončení časově neomezeného plánu.

Individuální plány – dle potřeb

Záznamy o rozvoji dítěte – 3x ročně

Dále 1x cca za tři roky (při změně ŠVP) vyhodnotíme:

materiální podmínky,
životosprávu,
psychosociální podmínky,
organizační podmínky,
řízení MŠ,
personální podmínky,
spolupráci s rodinou, se zřizovatelem, ZŠ, veřejností,
soulad TVP – ŠVP – RVP,
průběh vzdělávání – uplatněné metody, postupy, formy práce (vzdělávací proces).

7.4 Odpovědnosti a pravidla

Odpovědnost učitelů:

Za sběr dat, vyhodnocování a plán opatření pro zachování kvality, nápravu nebo další zkvalitnění v dané oblasti zodpovídají učitelky a ředitelka školy.

8 Seznam příloh

Příloha č. 1 - Klíčové kompetence

Příloha č. 2 - Rámcové a specifické cíle

Příloha č. 3 - Rizika

Příloha č. 4 - Dlouhodobý plán – koncepční záměry a úkoly

Příloha č. 5 - Školní řád

Příloha č. 6 - Projektové dny

Příloha č. 7 - Kroužky

Mateřská škola Žatec, Otakara Březiny 2769, okres Louny

Nahoru